TRUE BLOOD

Za poslední dobu jsem narazila na dva blogy, které se zabývaly čistě „ženskými tématy“ – tady a tady. V debatách pod nimi jsem si všimla jedné věci, která mě zarazila – že problémová menstruace je z velké části buď považovaná za nutné zlo nebo řešená hormonální antikoncepcí. Nedělala jsem v tomhle ohledu žádný „výzkum“, takže nevím, jaké procento gynekologů řeší problémy menstruačního cyklu předepsáním hormonální antikoncepce, ale tak nějak mi stačí, že se to zjevně děje a nejde o nic ojedinělého. Takže bych na toto téma chtěla přidat pár vlastních postřehů. Téma samotné by zasloužilo daleko víc prostoru, je to materiál klidně na disertaci, ale pokusím se shrnout to nejpodstatnější.

Pokud člověka rozbolí žaludek, hlava, břicho, cokoliv tak, že ho to omezí v běžném provozu, neběží sice většinou hned k doktorovi, nicméně to ani nepovažuje (zcela přirozeně) za normální stav a buď se pokusí o nějakou samoléčbu nebo sice počká, až to přejde samo, ale dává si pozor, kdyby se to mělo opakovat. V případě menstruace se však bere tak nějak za normální, že je dotyčné mizerně a musím říct, že některé příznaky jsou docela děsivé a skutečně nezávidím nikomu, kdo to musí každý měsíc snášet. Já bych se moc ráda podívala na tuhle věc blíž.

Menstruace je naprosto přirozený jev a proces – třeba jako trávení, metabolismus tuků a tak. Nic z toho nás nebolí. Nebolí nás to proto, že pokud mechanismus funguje správně a vše je jak má být a tělo a duše je v rovnováze, nebolí nás nic. Bolest a jakýkoliv nepříjemný tělesný symptom je signál, že věci se nedějí, jak by měly, že rovnováha byla někde porušena. Bolest a nemoc je komunikační prostředek, který nás má přivést k jádru problému, není to patologie sama o sobě. To je důvod, proč není dobré brát jakákoliv analgetika na cokoliv – bolest sice přejde, ale už se nedozvíte, co vám chtěla říct. Asi tak, jako když jsem se před pár týdny nepohodla s kamarádem a když mi asi po třetí řekl tu samou věc, tak jsem mu řekla, ať už je zticha, odešla a pak mu nezvedla telefon, když volal. Já tedy doufám, že se ta situace nebude opakovat, ale jistě to vědět nemůžu, když nevím, co mi chtěl říct... Tím nechci říct, že má člověk trpět jak zvíře a čekat na nějaké osvícení, které mu osvětlí, co mu tedy vlastně je. Jde o přístup k tomu problému.

Pokud se někdo snaží problémovou menstruaci „přežít“, protože ví, že to přejde a bude zas dobře, případně si vezme právě jen něco proti bolesti, tak v tom lepším případě okrádá sám sebe o několik dní plnohodnotného fungování, v horším ignoruje, že má někde nějaký problém, který bude nejspíš narůstat, pokud zůstane nevyřešený. Abych jen nestrašila – jsou věci, které klidně odezní samy od sebe, nebo tedy spíš tím, že z nich člověk „vyroste“ (podoba a charakter menstruace se právě proto často změní po porodu prvního dítěte), ale proč trpět, když to není nutné a ještě se tím dají vyřešit nějaké další věci a dozvědět se něco o sobě.

K hormonální antikoncepci řeknu jen tolik, že jako prostředek proti nechtěnému početí ji naprosto uznávám, to je na volbě každého, ovšem v případě problémů s menstruačním cyklem je to asi tak, jako byste přišli k doktorovi, že máte podebraný kotník a on vám navrhl, že vám teda nohu pod kolenem uřízne, dostanete protézu a když si to časem rozmyslíte a budete chtít nohu zpět, tak vám ji zkusí přišít, což se tedy nejspíš podaří, ale na 100% vám to slíbit nemůže.

Menstruace jako taková je podstatou a esencí ženské energie, je to materializace té síly, kterou má právě jen žena – schopnosti přivést na svět nový život. Je to temná a archetypální síla, naprosto iracionální, která muže děsí. Tím nemyslím nic špatného, muž a žena jsou přímé protiklady, jin a jang a je tedy logické, že podstatě toho druhého pólu jeden ani druhý nerozumějí a jelikož mužská energie je ta světlá, racionální, ohnivá, je jasné, že ta ženská strana je pro ně děsivější, než je tomu naopak, navíc i ten nejsilnější muž byl kdysi mimino 100% odkázané právě na tuto ženskou energii a každý z nich to ví. Proto je ten nejvlastnější projev této energie v mnoha kulturách tabuizovaný. Velmi hezky to vystihuje jedna hláška, o které si zaboha nevzpomenu, odkud je. Logicky si tedy nepamatuji kontext, nicméně jeden muž ospravedlňuje svoji nedůvěru v ženské plémě slovy „Nevěřím ničemu, co sedm dní krvácí a neumře.“ Když to vezmete kolem a kolem, tak je to fakt zatraceně divný :-)

My ale nežijeme v harmonickém zřízení, žijeme ve společnosti, kde je velmi silně akcentován právě mužský princip. To nechápejte nijak feministicky, jde o obecné zaměření společnosti, nikoliv o to, kdo má jaké výhody. V naší společnosti je všechno ženské spíše potlačeno, což je jasné každému, kdo se trochu zajímal o polaritu jin a jangu. Takže prožívat naprosto přirozeně a v souladu se svoji nejhlubší podstatou svoji vlastní ženskost, není zrovna jednoduché.

A o to tu právě jde – problémy s menstruací nebo menstruačním cyklem poukazují právě k tomu, že energie neproudí, jak má a že věci, které jsou s podstatou ženskosti spojeny, nejsou prožívané tak, jak by měly být. Což zahrnuje samozřejmě i sex, partnerské soužití, rodinu, výchovu dětí... To jsou všechno oblasti, kde se ženská energie projevuje nejsilněji a problém tedy může vězet téměř kdekoliv. Z vlastní praxe znám například poruchy délky cyklu v důsledku partnerských neshod, bolestivou a špatně prožívanou menstruaci v důsledku problematického vztahu k matce, prudké záchvaty migrény na začátku menstruace, za kterými byly nepříjemné sexuální zážitky...

Zrovna tak může dost pomoci homeopatická léčba , pokud se člověk bojí jít až tak hluboko, jak je tomu většinou v psychosomatice potřeba, případně je možné zkusit bylinky – jak naše lokální bylinkářství, tak ajurvéda nabízí poměrně dost variant harmonizace cyklu. Osobně jsem pro kombinaci všeho zmíněného, pokud chceme dosáhnout skutečné a trvalé nápravy. Ale je potřeba počítat s tím, že tento způsob léčby je spíše celoživotní cestou k vlastní duši než jednorázovým řešení, kdy něco spolku nebo si popovídám s terapeutem a všechno do sebe zapadne a já pojedu nanovo jako předtím.

Nicméně co může udělat každá žena, aniž by někam chodila a něco s někým řešila, je to, že začne akceptovat menstruaci jako něco přirozeného, jako něco, co je potvrzením její nejhlubší síly. Jako dobu, která je víc než kterákoliv jiná vhodná k tomu, aby se zabývala sama sebou jako ženou, je to jen její čas. Všechny ty „nepěkné“ průvodní jevy menstruace jako zhoršená pleť, rychle se mastící nebo plihnoucí vlasy, zhoršená nálada, nejsou nic jiného než hráz postavená právě té mužské energii, která je jinak dost vlezlá a agresivní. Pleť a kůže vůbec je symbolem hranic, které máme, takže zhoršená pleť značí přání, aby se k nám nikdo nepřibližoval, zplihlé vlasy naznačují přechodný úbytek životní síly, zhoršená nálada odpuzuje obecně. Prostě celé tělo naznačuje, že opravdu není vhodná doba na nějaké laškování. Samozřejmě není vyloučené mít i během menstruace chuť na sex a tím pádem jsou tyhle signály spíš na škodu, to ale nic nemění na tom, že je v tu dobu tělo zranitelnější a náchylnější k infekcím, takže zvýšená opatrnost je také na místě. 

Takže ono to není o tom, že by nám to tělo dělalo nějaké naschvály a nutilo nás odepsat týden z našeho jinak tak úžasného života. Pokud se tak děje, znamená to jen tolik, že někde je něco, co zas až tak úžasné není.